Co nového:

• Konzultační centrum
  2 февраля 2010
  

  Konzultační centrum Aperta Via se nachází na adrese: Kaprova 13, 110 00 Praha 1

• Kurz autohypnózy
  8 ноября 2009
  

  Dovolujeme si vás informovat, že další kurz autohypnózy proběhne ve dnech 5. - 6.12 vždy od 10:00 v sídle Aperta Via, Olivova 5, Praha 1. Každý den jsou kurzu věnované 4 hodiny s přestávkami a jednou pauzou na kávu.

Jak pozitivně myslet pozitivně?

Předtím, než se zamyslíme nad významem a přínosem pozitivního myšlení, je třeba, abychom si uvědomili vliv způsobu našeho myšlení na vnímání sebe samých, hodnocení situací a přístup k životním výzvám.

Naše psychika- myšlenky, ideje, pocity- to vše je dynamický, nikdy se nezastavující proces. I když spíme, naše mysl je neustále aktivní. Nejen, že řídí organické pochody v těle, ale zároveň uspořádává nové poznatky, či prostřednictvím snů zprostředkovává našemu vědomí jinak nedostupné informace.  Vše probíhá bez naší vědomé účasti. A stejně tak, ať se nám to líbí či ne, do našeho podvědomí ukládá rané vzpomínky, zvyky, či způsoby jednání. Nemůžeme proto s jistotou říci, jaké příčiny jsou naše nynější prožívání, pocity, či neurózy, které zažíváme.

Na začátku lidského života postupně rozvíjíme své dovednosti, utváříme si představu o svém já a poznáváme, co smíme a co ne. Ovšem jaký podíl na tomto procesu má naše okolí? Kolikrát jsme v životě slyšeli věty typu: „Ty nemehlo", „Nebreč zase", „Že se nestydíš", „To nedokážeš"? Ony a mnoho dalších jsou součástí způsobu výchovy, který je příčinou negativního myšlení jako součásti naší kultury.

Protože je náš život ovlivněn našimi myšlenkami, je třeba se učit, jak s nimi správně zacházet. Na principu vědomí a nevědomí jsme si ukázali, že na celém procesu myšlení se podílejí obě tyto složky.  A proto všechny negativně zamýšlené věty, ať už nám probíhají hlavou v podobě vlastních myšlenek či k nám přichází z okolí, možná zapomeneme, ale v nevědomí zůstávají uchovány. Mohou vznikat pochyby o nás samých či vnitřní konflikty a komplexy. Pokud chceme správně používat pozitivní myšlení, je třeba naučit se, jak své myšlenky utvářet, aby byly srozumitelné jak pro vědomí, tak podvědomí. Kdyby se dítěti namísto věty: „Ty nemehlo", která je bezobsažnou nadávkou, řeklo: „Příště si dávej větší pozor", nejen, že dítě nezahanbí, ale zároveň mu řekne, jak by se mělo správně zachovat.

Není daleko od pravdy myšlenka Paola Coelha z díla Alchymista: „Pokuď si něco budeš z celého srdce přát, celý vesmír se spojí, aby se tvé přání splnilo." Když si pod srdcem představíme naše vnitřní odhodlání, tedy že daný záměr je naším skutečným přáním (ne např. podlehnutí vlivu okolí), a pod vesmírem naší psychiku, plně to odpovídá principu správného fungování pozitivního myšlení. Jakákoliv lež či předstírání jsou vyloučeny.

Právě to ovšem bývá nejčastějším omylem při pletení si termínu „pozitivní myšlení." Je omylem domnívat se, že když venku prší a cítíme se pod psa, a říkáme si: „Je mi báječně!", jedná se o pozitivní myšlení. Na vědomé úrovni se můžeme snažit se o tom přesvědčit, ale stejně víme, že nám dobře není. Akorát tím působíme větší rozpor mezi realitou a našimi přáními. Což samo o sobě nemívá na psychiku příznivé dopady.

Jinými slovy, pozitivní myšlení je myšlení, které má kladnou informaci jak pro vědomí, tak nevědomí. Důležité je, že podvědomí „rozumí" jen kladně směrovaným informacím (či podnětům, příkazům). Jedná se o druh myšlení směrovaný na ČIN, který chceme uskutečnit, či CÍL, za kterým směřujeme. Základem by proto vždy měla být věta, která směruje na činnost.  Analogicky, negativní myšlenka je poté zaměřena k nedělání, nečinnosti. Určitě každý správně uhádne, že věta: „Mám dovolenou", je větou pozitivní a „Nemám dovolenou", větou negativní. Ovšem pro naše podvědomí, které na tyto podněty také reaguje, je stejně tak věta typu: „Mám migrénu", větou pozitivní. Jedná se o činnost, záměr, podanou kladným způsobem. Naopak sdělení: „Nemám migrénu" je nesrozumitelným a bezobsažným sdělením, jelikož nesměřuje k žádné činnosti. Je teda chápáno jako negativní myšlení. Podvědomí neví, co si s takovou informací počít, a tedy nevyvíjí žádnou činnost. Je to podobné jako kdybychom šli do obchodu s nákupním seznamem, kde by byly všechny položky, které nemáme koupit. Slepá rada.

Abychom mysleli správně pozitivně, není tedy třeba ignorovat nepříjemné okolnosti či je násilně považovat za příjemné. Jde o to, formulovat naše přání a cíle tak, aby obsahovaly kladně podanou pozitivní informaci: „budu zdravý", místo „nebudu nemocný". Touto informací totiž dáváme našemu podvědomí úkol a směr, kterým nás vést. Neboli uvádíme do pohybu vesmír, který se spojí, aby splnil naše přání. 

Mgr. Levan Zardalishvili

psycholog - konzultant

Katka Miznerová

ANKETA

Slovníček termínu: